Snídaně pro děti jsou pro mě teď zcela novou kapitolou ve výživě! Takže mám spíš jen pár osvědčených tipů, rad a receptíků. Budu tedy moc ráda, když také vy mě budete inspirovat k novým receptům a pokrmům! Vaše recepty pište zde.

Je důležité si uvědomit, že výživu našich dětí máme jen ve svých rukou! Takže pokud chcete, aby Vaše dítko jedlo zdravě, vařte mu zdravě a dávejte mu zdravá jídla už od věku, kdy se s jídlem začíná seznamovat (obecně se doporučuje od 6. měsíce). Které potraviny jsou vhodné pro miminka v daném měsíci a návrh vhodného jídelníčku pro miminka nabízí tato webová stránka. Co je VELMI důležité při dodržování zdravého jídelníčku dětí je to, že my jej musíme dodržovat také! Jsme jejich vzor, kopírují naše slova, gesta, chování….A tak pokud nebudeme snídat – nebudou také. Pokud nebudeme jíst zeleninu, budou nás opakovat atd. atd.

Nejsem zastáncem striktnosti, takže tak, jak to platí u dospělých, i u dětí se snažte ve zdravé výživě dodržet onen známý poměr 80:20. Pokud budete z 80% procent dodržovat správné stravovací návyky, můžete ve zbylých 20% povolit uzdu a nechat svému dítku dát i něco "nezdravého" (např. Brumík - ANO, Brumík!, sušenky, tyčinky, džusíky…).

Pozor na sůl!

Sůl je však velmi důležitou složkou naší stravy, protože obsahuje sodík a chlor, které jsou pro náš organizmus potřebné. Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a udržuje v pozoru naši nervosvalovou dráždivost, chlor je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v našem těle. Ale všeho moc škodí a pro sůl to platí zvlášť. Nadměrné množství vede k potížím s ledvinami a malý dětský organismus s ní má velkou práci.

Pro dospělé je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučená denní dávka soli 3-5 gramů, to odpovídá přibližně jedné čajové lžičce. Pro děti je doporučené množství soli ještě nižší – u malých dětí je vhodné držet se spíše spodní hranice 3 gramů na den, s věkem se může množství soli na den postupně zvyšovat. Dětem do jednoho roku se nedoporučuje solit vůbec. Jejich ledviny totiž ještě nejsou připraveny na zátěž, kterou s sebou trávení soli přináší a snadno tak může dojít k porušení jejich funkce.

Ani větším dětem se nedoporučuje výrazně solit. Zvykne-li si totiž dítě na slanou chuť už jako malé, bude ji vyhledávat i později, začne si samo přisolovat pokrmy. Na soli vzniká jistý druh závislosti. Čím více solíme, tím více vyhledáváme pikantnější a slanější potraviny a běžně ochucená jídla už nám „nevoní“. Pokud začneme sůl ve svém jídelníčku omezovat, zvykneme si na to.  Přisolováním pokrmů se vystavujeme riziku vysokého tlaku, problémům s ledvinami a zadržováním vody v těle – tedy obezitě atd…

Chcete-li své dítě před těmito potížemi uchránit, podávejte mu potraviny a pokrmy pouze přirozeně slané.

Velké množství obsahuje:

• uzeniny
• tavené sýry!!! (díky soli jsou právě tak mazlavé, navíc odvápňují kosti – takže ty vynechejte úplně
• slané pochutiny – chipsy, popcorn, tyčinky, oříšky, slané loupáky  (někdy tu sůl snad ani nepřehlédnete)
• pečivo
• minerální vody (vždy porovnávejte obsah sodíku)
• instantní pokrmy a jídla ze stánků rychlého občerstvení

A jak je na tom v dětské výživě cukr?

Bílý (rafinovaný) cukr jako takový je pro naše tělo pouze zdrojem energie a jednoduchých sacharidů. Protože ale z vyvážené a pestré stravy můžeme získat energie i sacharidů dostatek, lze o cukru, jakožto o jediné potravině, říci, že jej můžeme ze stravy zcela vyloučit, aniž bychom se vystavovali nebezpečí nedostatku nějaké látky. Nadměrné množství cukru přispívá ke vzniku zubních kazů, ke zvyšování tělesné hmotnosti a hladiny krevních tuků.

Lidé si často myslí, že problém s cukrem vyřeší, když budou sladit cukrem třtinovým (laicky „hnědým“). Ten sice obsahuje část původních přírodních látek (vitaminů, minerálních látek, enzymů), kromě nich může ale obsahovat také původně přítomné kontaminanty, choroboplodné zárodky apod., které se jinak rafinací zničí.

Kromě běžného cukru (sacharózy) je možné ke slazení používat také cukr ovocný (fruktózu). Teorie, že fruktóza je zdravější, protože má méně energie bohužel také není pravdivá. Sacharóza i fruktóza mají stejnou energetickou hodnotu. Rozdíl mezi nimi spočívá ve způsobu, jakým se vstřebávají v našem těle. Fruktóza se na rozdíl od sacharózy  vyskytuje v přirozeném stavu také v ovoci, které je pro náš organizmus díky obsahu enzymů, vitaminů a dalších látek daleko hodnotnějších než samotný cukr - pak je samozřejmě možné říci, že je fruktóza zdravější.

Pro prevenci zdravotních potíží v pozdějším věku je nejlepší, když si děti na sladkou chuť příliš nezvyknou. Ve  zdravém jídelníčku dětí bychom proto měli co nejvíce omezit slazení a příjem sladkostí, a to i těch, které jsou slazeny náhradními sladidly (některá z nich nejsou vhodná pro děti do tří let). Sladkosti patří mezi potraviny s tzv. vysokým glykemickým indexem, který mimo jiné určuje, na jak dlouhou dobu nás daná potravina zasytí. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím kratší dobu zasycení vydrží. Po sladkostech tedy dostaneme hlad velmi rychle. Sladkosti navíc nemusí být pouze zdrojem cukru, ale také nevhodných tuků s nasycenými kyselinami, které se na našem zdraví podepisují negativně.

Z pohledu zdravé výživy dětí nelze sladkosti doporučit. Všichni ale, kdo děti mají, dobře vědí, že není dost dobře možné vyloučit je z dětského jídelníčku úplně. Pro zdravé děti naštěstí platí, že v podstatě neexistují potraviny, které by pro ně byly zakázané. Je ale důležité mezi sladkostmi vybírat a sledovat množství sladkostí, které děti snědí. Sladkosti do dětského jídelníčku patří - ovšem jenom jako zpestření.

Přednost dávejte:

• kvalitním čokoládám s vyšším podílem kakaa
• oříškům (od 2 let)
• ovoci
• müsli tyčinkám bez polevy
• sušenému ovoci nebo ořechům
• dortům s ovocem a želé

Důležitou roli při sledování příjmu cukru u dětí hrají také slazené nápoje. I ty jsou zdrojem energie a sacharidů, prudce zvyšují hladinu krevního cukru a navíc s uhašením žízně příliš nepomohou. Zdravému dítěti, které má dostatek pohybu, slazené nápoje v přiměřeném množství nijak neublíží, ale jakmile pohybu ubude (např. dítě začne trávit více času u televize nebo u počítače), mohou přispět ke vzniku nadváhy nebo obezity.